Pterinochilus murinus – rady k chovu (Sklípkan myší)

Pterinochilus murinus – rady k chovu (Sklípkan myší)

Pterinochilus murinus, sklípkan známý také jako OBT, nebo česky sklípkan myší (nechápu :-)) má v hobby poměrně nechvalně známé jméno. Traduje se o něm, že je to jeden z nejdefensivnějších pavouků vůbec a celkově nervní pavouk, který neváhá kousnout. Zároveň je to také naprosto ikonický a nádherný oranžový sklípkan, který by neměl chybět ve sbírce nikoho, kdo to s chovem myslí vážně. Pojďme se tedy blíže podívat na to, jak to s ním opravdu je.

Ve zkratce
Jméno: Pterinochilus murinus
Český název: Sklípkan myší
Výskyt/Původ: Afrika
Teplota: 20-24 stupňů celsia
Vlhkost: Sušší
Jedovatost: Silná

Chování Pterinochilus murinus

Jak jsem zmínil již v úvodu, Pterinochilus murinus má poměrně špatnou pověst a musím říct že částečně zaslouženě. Všichni jedinci kteří mi prošli rukama vykazovali pro nervóznější chovatele nějaké znaky problémovějšího chování.

U menších jedinců jsem se většinou potkal s okamžitou snahou utéct a to velice rychle a do naprosto náhodných směrů. To nejen při nějakém vyšším stresu, ale i při minimální manipulaci s boxem. Do té míry, že box bylo občas problém otevřít bez rizika útěku sklípkana.

U jedinců dospělých pak za mě převažuje obranné chování, kdy se pavouk staví do výhružné pozice a fackováním země před sebou dává potenciálnímu predátorovi vědět, že je nebezpečný. A v tomto případě se nejedná o blaf. Pterinochilus murinus nebude váhat kousnout a jisté je to, že kousnutí od něj zažít nechcete.

Toto řečeno, pavouk je zbytečně démonizovaný. Popsané chování rozhodně není jeho výjimečností a velká spousta toxicky významných druhů se chová podobně nebo stejně. Důležitá je opatrnost a pak chovateli hrozí velice málo.

Terárium pro Pterinochilus murinus

Pro dospělého jedince postačí terárium ve velikosti 25x25x25cm. Jedná se o pavouka norového a v přírodě si hloubí nory pod přirozenými úkryty jako jsou třeba kořeny stromů. Okolí vchodu do nory poté zaplete. Do terária tedy nasypeme alespoň 10-15cm substrátu, aby si pavouk mohl vykopat noru a pokud na povrch dáme dodatečné dekorace jako kůry a větve, pavouk se nám odmění nádhernou sítí.

Pavouky je možné umístit i do semiarboreálně vybaveného boxu a poradí si. Nicméně je to pro něj mnohem méně přirozené prostředí a hlubší substrát tedy určitě doporučuji.

Vlhkost a Pterinochilus murinus

Jedná se o pavouka z Afriky a tak je jasné, že mnoho vlhkosti potřebovat nebude. Já osobně udržuji vlhký pouze jeden roh terária a pokud využíváte misky s vodou, považuji to za nejvhodnější řešení. Sklípkan bude mít pořád přístup k vodě a u substrátu nebude hrozit riziko zasažení plísněmi.

S miskou zase díky pavučinám P. murinuse může být problém z toho hlediska, že může být permanentně zasíťovaná. Řešení tedy nechám na vás – obě varianty jsou možné.

Vhodná teplota pro Pterinochilus murinus

Murinuska je sklípkan velice odolný. Teploty v Africe jsou proměnlivé, kdy přes den mohou dosahovat velice vysoko a v noci pak zase velice nízko. To ale neznamená, že bychom měli pavouka vystavovat extrémům i v chovu, kde nemá stejné možnosti regulace teploty jako v přírodě.

Jako u mnohých pavouků i zde platí, že sklípkan bude spokojený v teplotě, v které se cítíte pohodlně i vy. Viděl bych to někde kolem 20-22 stupňů, ale rozumné výkyvy oběma směry P. murinus nijak neohrozí.

Krmení Pterinochilus murinus

OBT krmíme klasicky bezobratlou potravou, nejlépe švábi ve velikosti hlavohrudi. Jelikož se jedná o fosoriálního pavouka, může být problém kontrolovat jestli žral, zvláště pokud je nora hlubší. Já osobně k tomu přistupuji tak, že pavouka krmím pouze pokud je mimo noru, nebo na kraji hned u vchodu. Je to za mě solidní ukazatel toho, jestli je pavouk hladový nebo nikoliv.

Sranda je, že občas se tento sklípkan, pokud nemá hlad a náladu, k potravě staví stejně jako k nebezpečí. Cpete mu švába a on Vám ho fackuje. Alespoň jedinci které jsem měl možnost chovat já. To je ale víceméně zpestření.

Co se četnosti týče, klasicky orientovat se dle velikosti zadečku. Menší než hlavohruď, krmit častěji, větší než hlavohruď, krmení omezit.

Jedovatost Pterinochilus murinus

Tady končí sranda a začíná „sranda“. P. murinus opravdu neváhá kousnout pokud mu dáte šanci a jeho jed je velice potentní. Co se zdravotních rizik týče, možná ne tak hrozivý jako u Poecotherií, ale bolest z kousnutí je prý naprosto neuvěřitelná a mohou ho doprovázet i další mučivé příznaky jako křeče, nevolnosti a podobně.

Na internetu dokonce koluje video blba který svojí hloupostí a provokací pavouka kousnutí obdrží a to, že se jedná o dospělého muže, co se následně bolestí rozbrečí je asi vše říkající.

Jednejte s pavoukem opatrně a s respektem a výše zmíněné informace můžete přejít jako zajímavý fakt.

Pterinochilus murinus
Oranžová krása

Zpět na výběr druhů